Sestupte do pekla své vlastní duše. V situaci, kdy došlo k ukončení vztahu a tam kde jsou negativní zážitky traumatizované osoby, může tato osoba zažívat výbuchy nevědomých sil, které ji vydávají na milost a nemilost zuřícím vlivům. Jindy stav naprosté ignorace, se mění v intenzivní hněv obrácený proti sobě, svým nejbližším, kolegům a rodině. Společnost nás naučila, že to co je příjemné, je dobré. Skutečně tě miluje ten, kdo ti pochlebuje? Je potřeba poznat sám sebe a toto poznání nebývá příjemné. Pakliže máte opravdovou snahu, poznat sami sebe, budete vystaveni velmi nepříjemným pocitům a prozřením. Nikoliv pozitivním, ale velmi bolestivým, kdy sami ze sebe budete překvapeni a položíte si otázku "Tohle jsem také já?".

Malý trik na začátek. Když se vám přihodí cokoliv špatného, pokuste se na to dívat tak, jako kdyby se to stalo někomu jinému. Jako kdyby se vás to vůbec netýkalo. Budete pozorovat svou vlastní situaci pohledem nezaujatého člověka. Prakticky svůj příběh promítnete na plátno letního kina, ale zároveň začnete přemýšlet o sobě. Nikoliv myslet na sebe, ale přemýšlet o sobě.

Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine.                1 Korintským 13:4-8 B21

Pod vlivem opakujícího sebe ponižování (jak jsem mohla být tak hloupá, důvěřivá, bez něho to nezvládnu, chybí mi aj.), přichází pokušení vstoupit do obnovení kontaktu anebo reagovat na jakoukoliv hozenou rukavici ex-partnera (tzv. první, druhá, desátá znovu šance).

Jak mi to mohl udělat, už ho nikdy nechci vidět, následuje běžně doporučovaný "no contact". Ale ve skrytu duše jakoby čekáte, že se vám ozve a omluví se (projevy spoluzávislosti).

Další situace, kdy nejde aplikovat "no contact" je, když máte děti anebo jakékoliv jiné závazky s ex-partnerem. V těchto případech musíte strpět komunikaci. Snažte se nezabředávat do zbytečných konfrontací a dodržujte soudem stanovená pravidla. Snažte se o efektivní komunikaci bez úhybných manévrů z obou stran.

Nezapomínejte, že ten, kdo nevyhoví, našim požadavkům, není vždy manipulátor a ten, kdo se cítí ublíženým, nemusí být vždy obětí. Počítejte spíš s tím, že chcete uzavřít kompromis a budete rádi za konsenzus.

Jindy pocit štěstí a radosti vystřídá zoufalství, smutek a pláč (už jsem naprosto v pohodě a je mi dobře, ale přesto to byl ten nejlepší milenec apod.). Když se objeví jakákoliv další destruktivní informace plynoucí z ukončeného vztahu, dochází často k projevům vyprovokované agrese jako odezva na další emocionální zátěž (např. další zamlčený a nesplacený dluh, nedodržování soudem stanovených termínů, nedořešené povinnosti a odpovědnosti k třetím osobám aj.). Jakákoliv deprese je svou podstatou potlačená sebe-agrese. Nikdy to není a nebude o cukrové vatě – "take it easy".

Malý trik na začátek. Položte svým novým partnerům a známostem hned na začátku tuto otázkou: "Co pro tebe znamená láska? Co si představuješ a čím je pro tebe láska?" Docela jednoduchá otázka, která otevírá srdce a duši opravdovému nefalšovanému pocitu. Anebo naučeným frázím či bezmocnému blekotání bez konkrétní definice. Jakou odpověď očekáváte a jakou skutečně obdržíte od své vnitřní intuice? Je to dobrý začátek k vnitřnímu uchopení svých hodnot a nastavení. A všímejte si detailů, nenechte se oklamat.

Každý jsme jiný a v určitém věku své zralosti přestaneme řešit neřešitelné a začneme více pozorovat. Rozpad a oslabení ega způsobuje, že člověk ztrácí schopnost spojit se s ostatními ve smysluplném poutu. Probouzí touhu chránit se a být chráněn.

Když se to nepodaří, vzniká primitivní pocit opuštění, osamění, viny a ztráty. Prázdnota, osamělost, ne prospěch a nejistota, toto jsou tři z podstatných emocí, které nás většinou tlačí k tomu, abychom toxické prostředí omlouvali a smiřovali se s přijetím svého osudu (pozor smířit se není stejné jako usmířit se).

To co většinou chybí je odvaha, naděje, odpovědnost a důslednost. Společné pro všechno je nalhávání vlastního ega (tzv. malování si čerta na zeď, stavění vzdušných zámků nebo pohled růžovými brýlemi aj.).

Když vás zastihne úzkost nebo zmatek, pokuste se uklidnit soustředěním se na svůj vlastní dech. Nepodléhejte zbrklosti a unáhlené reakci svého ega. Dýchejte! Výhradně se soustřeďte jen na svůj dech. Dýchejte hlubokým nádechem a s dlouhým hlubokým výdechem nemyslete na nic jiného, než na další hluboký nádech. Vypněte všechny rušivé elementy kolem sebe a v sobě. Představte si svou dlaň a její prsty. S nádechem přejdu od špičky palce ke špičce ukazováku. S výdechem od špičky ukazováku ke špičce prostředníku. Klidně zkuste půl délky, ale zapamatujte si rytmus a čas mezi nádechy a výdechy. Může vám pomoci v daném intervalu vyzkoušet hluboký nádech nosem a výdech ústy. V klidu a podle svého tempa dýchejte až do uvolnění napětí.

Stav během zkušenosti s manipulací a toxicitou, ve kterém se nacházíte, je srovnatelný s duševním fungováním malého dítěte ve vztahu k nejbližšímu dospělému v počáteční fázi života. Nejedná se o nic jiného, než o to, že jste zralou osobností, která ztrácí pocit úplnosti. Vaše psychika je regresována v pocitu ponížení a bezcennosti. Pocit slabosti a bolesti se zrcadlí v bezmoci a to všechno je několikrát reaktivováno. Jsou to prvotní, a proto velmi intenzivní psychické energie, které aktivují primární psychické mechanismy. Strach z rozpadu potlačuje schopnost rozpoznávat fikci a fakta. (Růžový zámek zachvátil čert na zdi anebo se z čerta na zdi nestalo vůbec nic). Pojďme racionálně začlenit získanou zkušenost do portfolia znalostí a dát významu smysl. 

Relativně často potkávám lidi, kteří víceméně nesnášejí sami sebe. Ve vztahu s manipulativními znaky je velmi obvyklá nezdravá sebekritika, která se objevuje už v raném dětství. Kritizují se nejen za to, co udělali, ale i za to, co si myslí nebo cítí. Někdy se kritizují i za to, že se kritizují. Vytváří polaritní projekční plátno, vůči tomu, jak vidí sami sebe, v sebenaplňujícím se proroctví.

Pozitivním emocím je třeba se učit a vědomě se snažit o vystoupení z negativistických rámců, které jste si nastavili pod vlivem manipulace. Je potřeba odstoupit od pohodlného škarohlídství a hořkého výsměchu k sobě. Dovolte si připustit, že můžete přes všechno negativní, co vám stalo, prožívat hlavně pozitivní emoce. Mějte ze sebe radost, buďte na sebe pyšní a přistupujte k sobě s respektem.

To, že není, cokoliv v souladu s naší hluboce uloženou podstatou osobních hodnot nás devalvuje. Stresující vnitřní napětí vytváří prostředí pro vznik depresivní poruchy, která je doprovázena vysokým stupněm disociace. Disociace odděluje fragment psychiky spolu se vzpomínkami, smyslovými dojmy a emocemi spojenými s traumatem od zbytku.

Oddělené části osobnosti se "zastaví v čase". Traumatický zážitek je neustále prožíván, jako kdyby se odehrával ve "věčné přítomnosti". Přerušení kontinuity naší identity a vnitřní rozpad nás vede do nekonečné smyčky. Zároveň je velmi obtížné udržet pozornost v aktuální přítomnosti. (Proto dochází k druhé a další šanci opakováním traumatické zkušenosti.)

Když procházíte procesem truchlení nad ztrátou, znamená to, že integrujete své vlastní zkušenosti na vyšší úroveň. Proces truchlení zahrnuje mimo jiných také naší schopnost čelit řadě omezení. Je nutné vzdát se pocitu všemohoucnosti a implementace klamného přesvědčování se, že bychom mohli svého narcistu zachránit svou láskou nebo že jste byli natolik důležití, že by se měl narcista projevit upřímnou omluvou. Je to čas na bolestné vyrovnání se s realitou.

Důvod, proč se cítíme sklesle je z rozčarování se, protože do všeho vstupujeme s jistou dávkou své vlastní fantazie. Často si malujeme růžové zámky a opakovaně přehlížíme varovné signály.

Někdy se stává, že protistranu omlouváme a sami sebe obelháváme. Přičemž protistrana vaší důvěru opakovaně skopne do nekonečného cyklu nedůvěry.

Fabulujeme v nekonečném očekávání pocitu bezpečí a v nenaplněné důvěře, že bude lépe, že situace se zlepší. Čím kratší jsou pocity blaženosti, tím delší jsou pocity zavržení.

Je nutné opustit nerealistické idealizované fantazie. Je podstatné přijmout skutečnost, že na jedné straně prožíváte nesmírně obtížný stav přetrhání železných pout a otevírání bronzových vrat do nového, nejistého bytí, avšak v touze po plnohodnotném a naplňujícím životě. Na druhé straně bolestivost způsobují fakta, která zřetelně odkrývají skutečnost a klam.

Doporučuji celý proces vnímat jako léčení a hojení, kdy lékem je zastavení se a hledání vetší osobní zralosti. Dovolím si jednu úvahu, která pomáhá, "Povězte, copak mohou být hory, aniž by neexistovala údolí?"

několik tipů a cvičení pro proces hojení ... stáhněte si e-book ZDARMA 

k dispozici od 15.7.2023