Na počátku bývá strach, který implementuje do vědomí vinu a utrpení. Zlomený člověk, který je zaháčkovaný v beznaději, bývá snadněji ovlivnitelný a manipulovatelný.

Rozsah škod se liší věkem, duševním rozpoložením a zkušenostmi. Situace a projevy narcistického syndromu se mohou lišit v důsledku individualit nejen osob, ale i rodinných poměrů. V obecné zásadě nás takový vzorec může provázet celým životem.

Obecně doporučovaný koncept "no contact" s osobou není vhodný pro všechny příběhy. Zejména bez předchozího sdělení proč, pro koho a z jakých důvodů k němu přistupujeme. Tak závažné rozhodnutí bychom měli přijímat po pečlivém uvážení. S láskou ve spravedlnost bychom měli na misky svých vah pokládat své srdce a duši. Ačkoliv spravedlnost bývá slepá, neměli bychom se nechat oslepit zájmy svého manipulátora. V žádném případě by se nemělo jednat o unáhlené (zbrklé nebo impulzivní) a podmiňující rozhodnutí. V nikom by proces "no contact" neměl vyvolávat pocit trestu, škodolibosti či odplaty. Je nutné si uvědomit, že bezkontaktním obdobím dopřáváme sobě i protistraně drahocenný čas k léčbě a uzdravování se.

Dočasná přestávka od kontaktu může pomoci konsolidovat změny a porozumění podstatám konfliktních situací. Po nějaké době se můžete cítit být schopni mírně uvolnit své hranice a pokusit se o vyjednávání nových pravidel pro obnovení vztahu se svým dospělým dítětem. V takovém případě se můžete rozhodnout zrušit pravidlo "no contact" a zjistit, jak se věci vyvíjejí. To znamená, že někdy "no contact" nemusí být jedinou cestou vpřed.

V okamžiku, kdy nastavíte režim vztahu dospělé dítě-rodič (a naopak) do bezkontaktnosti, můžete se cítit silně přitahováni zpět ke svému dospělému dítěti. První 3 měsíce bývají velmi náročné. Po 12 měsících se začne část uzamčeného traumatu v těle uvolňovat a pravděpodobně pocítíte, že byste mohli začít znovu vyjednávat o svém rodinném vztahu. Nejlepší radou je, nepodnikat žádné nepatřičné kroky, dokud sami nejste na své vlastní cestě uzdravování. Unáhlenost bez rozmyslu a vtíravé podlézání nejsou základem pro to, aby došlo ke změnám. Můžete si udělat přestávku, ale nemůžete změnit svou rodinu. Můžete změnit pouze svůj vztah k nim a k sobě. To je výchozí bod.

Tím, že ze svého života vytěsníme konkrétního člověka, neznamená, že s ním automaticky vytěsňujeme konkrétní ubližující vzorec manipulativního a toxického chování. Tento bývá hluboce uložen v našem podvědomí a jen jsme před ním dočasně zavřeli oči. A stejně vás nemine vnitřní boj o své vlastní hodnotě, když jste opustili své byť dospělé dítě. Naše dobré svědomí se vás bude snažit permanentně nachytávat.

Nenechte se ohýbat příkořím, která v sobě nesete. Kdo dává vašemu dospělému dítěti nárok se k vám chovat tak, jak se mu zlíbí, cítí, potřebuje anebo chce? Dejte svému dospělému dítěti naději, že pokud bude chtít činit změny a vloží sílu chtění do uzdravování se, potom není vyloučena možnost pomalinku krůček po krůčku s maximální opatrností v nově nastavených mezích obnovovat a navazovat na starý, ale přesto nový kontakt.

Nekonejte zlo, neboť zlo rodí další zlo. TERAPEUTA DUŠEVNÍ REHABILITACE

Počítejte však také s tím, že "no contact" s vaším dospělým dítětem může být stavem natrvalo. Milujte sebe jako rodič na tolik a dopřejte dítěti i sobě uzdravení. Darujte svému dospělému dítěti šanci pocítit a prožít odpuštění (nikoliv návrat do starých kolejí), ale propustit staré zlé vzorce. A dopřejte si dodržováním pravidel neubližovat sobě ani jinému. Tím myslím, že narcistické dospělé dítě se chová tak, jak a co mu dovolíte, ačkoliv víte, že si tím sami ubližujete. A vím, že to bolí.

Nedovolte je i sebe trestat ve smyčce traumat z vašeho dětství, čímž nevědomě budete učit své vlastní vnuky stejnému chování. Zub za zub anebo splátka za oplátku bývají často ukázkově přenášenými vzorci z generace na generaci.

Mladí potřebují radost a lásku, dospělí práci a přátelství, staří mír a pokoj. KONFUCIUS

Další z problémů, který je velmi častý, bývá negativní dopad rodinných vztahů po rozvodu rodičů, kde stranám prarodičů může být upíráno právo na vídání vnoučat. V případě výskytu narcistického syndromu se může jednat o jednu z forem tzv. trestání s podmínkou. Pokud není s rodiči možná domluva, nezbývá nic jiného, než aby se prarodič obrátil na soud a požádal o nařízení styku s vnoučetem soudně. Pokud soud rozhodne o styku prarodiče s vnoučetem, vyplývá pro prarodiče z rozsudku řada povinností. Doporučuji se tedy v této záležitosti obrátit na advokátní kancelář. Stejně tak, pokud uvažujete o vydědění, závěť či jakékoliv jiné právní úpravy poměrů ke komukoliv v rodině.

Počítejte však s tím, že kladné rozhodnutí soudu ve prospěch prarodičů ještě více zjitří již tak konfliktní poměry v rodině. Jedná se jen o polovičaté vítězství a než k němu přistoupíte, je vhodnější hledat alternativní cesty, třeba skrze rodinnou mediaci anebo místně příslušný OSPOD (Orgán sociálně právní ochrany dětí).

Chovej se ke svým rodičům tak, jak chceš, aby se tvé děti chovaly k tobě. ISOKRATÉS

Velmi citlivé téma je vnímání víry v pojetí moderní psychologie. A textem níže se pokusím prezentovat svůj osobní vhled do velmi často kladených úvah spoluzávislých rodičů a jejich dospělých dětí.

Jedno z přikázání desatera zní "Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého" a patrně byste rádi vepsali znění "cti své rodiče, jen tehdy, když jsou ti dobrými rodiči a jen tehdy, když si tvou úctu zaslouží". Nic takového tam ale není! Dobrý rodič touží po tom, aby se jeho dítěti dařilo, a snaží se své dítě dobře vychovat a připravit ho na život. Velmi často takový rodič svému dospělému dítěti "stojí za zády" proto, aby mu byl celoživotní oporou. Jenže i rodiče nemusí vždy dělat správná rozhodnutí. Tak to je.

Jenže jak ctít někoho, kdo opustil, zklamal, zranil nebo ponechal napospas? Jedná se o zkaženosti, kdy naše zranění přináší znalosti, jejichž porozuměním ve smíření objevíme podstatu skrytých hádanek. Hádáme odpovědi na otázky začínající slovem "proč" mne něco takového potkalo, "proč" to anebo ono dělá. Ptát bychom se však měli počátečním slovem "pro koho" mne něco potkalo nebo se mi stalo.

Obdobnou hádankou bývá také konfrontace otázek "Jakým rodičem si byl pro své děti?" a následuje "Jaký si byl svým rodičům synem/dcerou?" Pravdivost svých tvrzení si můžete ověřit tak, že budete hledat lásku, spravedlnost a absolutní upřímnost mezi sebou navzájem. Člověk s narcistickým syndromem toho však nebude nikdy bez léčby schopen. Narcista totiž vidí jen sám sebe a druhého jen tehdy, pokud jej potřebuje. To klidně svou úctu projevovat dokáže, ale nikdy nebude milovat bližního svého, jako sám sebe.

-------------------------------

Je důležité, aby stárnoucí rodiče upřednostňovali své vlastní blaho a hledali podporu u odborníků, kteří jim mohou poskytnout profesionální vhled do složitostí vztahu s dospělým narcistickým dítětem. Je důležité si uvědomit, že otevřená a upřímná komunikace v rodině spolu s vytvářením a udržováním konzistentních hranic přispívá ke zdravější a vyváženější rodinné dynamice. Vyžaduje to však odhodlání a úsilí všech zúčastněných stran, aby bylo dosaženo významného pokroku v transformaci.

Myslete na své dospělé dítě v dobrém a držte se toho, co funguje – "no contact". Dopřáváte svému narcistickému dítěti laskavost při nabývání zkušeností a porozumění. Stejně jako sami sobě.