Napsala jsem několik článků o tom, jak identifikovat narcisty. Zlehka jsem klouzala po jádru afektivních projevů. Proto je na čase tvorbu trochu okořenit skutečnými příběhy.

Čím déle povedeš jednu prohranou bitvu za druhou s afektovanou osobou, tím snadněji se z tebe stane nešťastné prasátko načichlé jejich pachem. Mít cokoliv co do činění s narcistou bude tvým marným bojem v prasečím chlívku.

Pro šťastné prasátko je přirozené existovat ve svém špinavém chlívku. Když k takovému šťastnému praseti do chlívku vlezeš, samozřejmě jeho smradem načichneš a bude záležet na tom, jestli si zvykneš anebo odejdeš. Nešťastné prasátko bude hledat cestu ven, bude zvědavě snít o nových dobrodružstvích tam někde venku. Jakýkoliv pokus o revoluci v prasečím narcistickém chlívku bude šťastné prasátko považovat za projev nevděku.

Když chceš porazit narcistu v jeho hře, budeš mít dvě možnosti na výběr. Buď se staneš a začneš se chovat jako oni anebo se proti nim začneš bránit. V každém případě jsou obě varianty velmi vyčerpávající a ve finále dojdeš k závěru, že ani jedna varianta nestojí za tvůj čas, energii a námahu.

Pozorujte, jak zdařile se bude snažit nahodit další návnadu a prohlédněte hloubku narcistické fabulace.

1. příklad:

Nikdy, ale skutečně nikdy ti neřeknou celou pravdu, ačkoliv se jí budou domáhat či se jí zaštiťovat. Počítej do deseti, než budeš jakkoliv reagovat, protože upřímnost bude hrou na půlku z půlky a bude ti odkryto jen tolik, kolik oni budou považovat za vhodné v jejich zájmu ti laskavě naservírovat. Pokud se uvolí k tvému prospěchu, tak jen tehdy, když tvůj prospěch bude desátkem jejich prospěchu. Nekonečné podceňování a shazování osob ve svém okolí bývá na denním pořádku. Kusá a skoupá komunikace včetně skrytých postranních úmyslů, urážek a vyhrocených emocí je takřka základním pravidlem narcistického stylu.

Narcista nikdy nepřizná, že něco nepochopil, neumí nebo nezná. Když už požádá o pomoc, bude si z vás nejspíš dělat legraci a vaše dobře míněné rady bude zlehčovat či zesměšňovat. Bude si dokonale pamatovat půl století starou křivdu, ale jak zapnout myčku na nádobí, nezvládne. Tedy on by to zvládl, ale pokud je naučený, že kolem něho lítá stádo malých vepříků, kteří se o něho obvykle starají a pečují o něho, tak je pro něho neuvěřitelně potupné si po sobě vyprat nebo uklidit (cokoliv jemu podřadného a ponižujícího). Tedy běžný servis a provoz domácnosti bývá samozřejmou povinností každého vepříka, jehož narcistický majestát k takové činnosti laskavě pověřil. Jakmile začnou vepříci stávkovat, odměnou jim bude trest v podobě upření přízně a dlouhodobého mlčení. Jeho majestát je totiž dotčený a vepříci mu nestojí ani za jediné jeho nabubřelé slovo, které by s nimi ztratil.

Také jsem si všimla, že je pohodlnější říci, nevím, kde mám to či ono, než se aktivně zajímat. Když narcistovi jeho trest tichem budete oplácet, možná se budete domnívat, že mu vracíte stejnou mincí. Obvykle se jeden od druhého v tlupách opičíme, takže změna chování standardně neunikne pozornosti. Zdravě milující osoba by zcela jistě reagovala. Ovšem narcista ve svém zvráceném vzorci, rozjede vyšší stupeň hry, kterým ještě více svému vepříkovi emočně naloží. Neexistuje, aby narcista přiznal, že se mu trest tichem vymstil, protože je mu to jedno. Jediné co zaregistruje je, že mu nebylo dodáno zdroje prospěchu (jídlo, vypráno, uklízeno, postaráno o děti, a mnoho jiných). V ten okamžik začne postrádat svého sloužícího vepříka, kterého označí za neschopného idiota a navenek jej bude prezentovat jako člověka, který se o chudáčka narcistu nestará, protože on nezvládá, nemůže či naopak je mu zakazováno či bráněno.

V podstatě se jedná o alibismus skrytý za kejháním postřeleného kačera. Podívejte se všichni, jaký jsem to chudák nešťastný, opuštěný a všichni mi ubližují. Narcista klidně řekne, nevím, nesmím, nemůžu jen proto, aby odpovědnost veřejně svedl na kohokoliv druhého. Cílem je domáhání se soucitu a nepřetržité upoutávání pozornosti.

Uraženě s sebou mrskne do křesla a bude předstírat, že se maximálně soustředí na film v televizi (nebo cokoliv jiného). Možná budete mít pocit, že působí jako člověk s vypnutým vnímáním. Nenechte se oklamat, protože narcista právě buduje nové základy pro další polopravdy v jeho emoční závislosti na potlesk ještě slepého obecenstva. Nikdy nepoznáte jeho celou čistou pravdu, protože se nejspíš naučíte v jeho pravdě žít.

Možná si z dětství nesete strach z prohry, obavy z opuštění, panikaříte z nedostatku, skrýváte sebe za upoutáváním pozornosti, otupěli jste a tak trochu jste se raději stali emočně nestabilním člověkem. V lepším případě jste sebrali odvahu a naplánovali odchod a při první příležitosti odešli.

Jenže odchodem z asociálního vztahu sice uchráníte svou budoucnost před demagogií narcistického tlaku, ale obvykle s sebou budete vláčet velmi těžký emoční batoh. Dokud tento náklad neotevřete a nerozeberete jej do mikro detailů, pravděpodobně si budete přitahovat stejné modely bezcharakterních lidí.

Víte, jak se nejlépe projevuje posttraumatický syndrom z narcistického dětství? Otupělostí, zavděčováním se, udavačstvím, emočním hladem, vřelou duší, ale ledovým srdcem. Protože vštěpované hanebnosti se stali osobním standardem všech dětí, které přežili afektivní chování svých rodičů. A v dospělosti si nejsou vědomi toho, že bylo a je něco špatně. Spíš se budou snažit neodlepovat náplasti ze starých ran, než aby se sami donutili odstřihnout se od starých vzorců.

Proto můžeme bezelstně podléhat narcistickým hrám a projevovat jim svou blahosklonnost. Stává se to obvykle v období, kdy se narcista snaží upoutat naší pozornost, tzv. hází návnadu. Hodně bude záležet na tom, s jakým morálním kodexem posluchač příběh narcisty srovnává. Narcista je dokonalý herec a může vytvořit iluzi trpícího či strpěného, kdy se můžete snadno přiklonit na jeho stranu.

Nejpřesvědčivější je házení nástrah narcistické fabulace v zoufalém volání o pomoc. Skutečné volání o pomoc je nezištnou formou projevu a nikdy není podlamováno podmínkou jakékoliv refundace. Rozpoznat rozdíl mezi skutečným voláním o pomoc a jen jakousi narcistickou hrou je mistrovským dílem dlouholeté praxe.

2. příklad:

Narcistický rodič ve věku seniora může hrát hru, kdy proti sobě bude manipulací popichovat sourozence. Činí tak nejen z jakéhosi emočního rozmaru, ale zejména pro osobní přínos z jeho podněcování. Děti v postavení sourozenců bývají, narcistickou pomlouvačnou kampaní, vtahováni do situací, kdy reflexně bojují o přízeň narcistického rodiče. Narcistický rodič si může přizvat do svých kampaní jemu blízké osoby, tzv. létající opice . Může projevovat žárlivé sklony a podmiňovat si účel pokřiveným povykem skrytým za přenášení viny od povinnosti po morální odpovědnost. Ve vyhrocených případech může dojít také na emoční nátlak. Obvyklé fabulace se opírají o vydírání, agresivní překrucování morálních zásad, objektivizaci práv a povinností, mentální vykrádání do emočního vykořisťování a mnoho jiných. Za každým takovým projevem si narcista skrývá pravou podstatu svého záměru. Může se jednat o jakýkoliv volitelný narcistický zdroj jeho především hmotného prospěchu.

Zejména u narcistického seniora je zřetelněji rozpoznatelná prchlivost mentálních hranic a zneužívání okolností. Připočteme-li k dané situaci i obecnou pravděpodobnost výskytu duševních onemocnění seniora, můžeme konstatovat skutečně silné emoční zatížení nejen na sourozence, ale i na další členy rodiny, kterými mohou být vnuci, neteře nebo pravnoučata.

Je přirozené, že zaběhnuté stereotypy senioři velmi neradi opouští a změny jim činí značné komplikace. Jenže u narcistického seniora je patrná dynamika agresivní zásadovosti. Byť se dovolává kompromisu, sám jeho přijetí bojkotuje.

Pakliže narcistický senior rodič ztratí svého spoluzávislého (obvykle manželku nebo životní družku), bývá jeho projev chování po určitý čas zcela obnažený a zřetelný. Bývá tomu tak, protože si uvědomí, že ztratil tak nenáviděného člověka v roli povinného služebníka k jeho bezmezné dokonalosti. To však ovdovělý narcista rychle a obratně změní v momentě, když si najde jiné náhradní spoluzávislé převozníky.

Osamělý narcistický senior rodič dokáže hluboce rozvrátit již tak nalomené příbuzenské vztahy. A nejsmutnější na tom všem je, že si ani v koutku svého svědomí nepřipustí, že by se emočně pohyboval jako slon v porcelánu.

Narcistům hraje do karet chaos, slovní salát, nátlak a čas. Narcisté nenávidí nudu a mizení poslušných prasátek (proto všechno svižně recyklují). Ten, kdo prohlédne jejich hru, bývá devalvován v zájmu narcistického prospěchu. Když neznáte narcistickou hru, budete mít pocit, že pravda je někde na půlce cesty mezi stranami konfliktu. Jakmile však narcistickou hru prohlédnete, nejspíš bude již pozdě. Do budoucna však budete krotit svou intuitivní zbrklost a více se budete soustředit na detaily v manévrech narcistické osoby.

Narcista (narcismus) je o pokřiveném charakteru a o demagogii principů mravních zásad. Narcismus není narcistickou poruchou osobnosti v pravém slova významu. Narcismus v sobě nese řadu jiných asociálních projevů a skutečných poruch osobnosti se více nebo méně dotýká. Pokud takového patologického manipulátora potkáte, můžete ho konfrontovat, ale nikdy se ho nesnažte měnit. Uteč, dokud máš čas na útěk.

Nejhorší je, pokud máš narcistického a spoluzávislého rodiče. Jinými slovy narcismus v rodině si nevybíráš. Můžeš utéct fyzicky, ale nikdy neutečeš před emocemi.

Narcisté, stejně jako většina afektovaných osob si přináší toxické vzorce od svých rodičů. V tomto generacemi předávaném standardu budou budoucí narcističtí rodiče s největší pravděpodobností pokračovat. Kdežto obětní beránek (černá ovce) nikdy nebude chtít, aby jejich děti trpěli stejnou bolestí, kterou sami přežili v narcistickém dětství.

3. příklad:

Čtvrtstoletí žijete v marném očekávání, že by se narcistický senior rodič mohl změnit a projevit lítost nad tím, že vám přivodil utrpení, bolest, strach, ztrátu sebevědomí, stres a trauma. Činit pokání a sebezpytování za to, že jste se jako malé děti v pudu sebezáchovy odpojili a rozštěpili svou osobnost. Za to, že na vás spáchal fyzické, sexuální nebo emoční násilí. Za to, že svým chováním ublížil a zničil existenci všemu, co mu bylo v dosahu. Za to, že sám emočním mrzákem vás naučil být neviditelnými a přesto bezmezně poslušnými. Bohužel vás musím zklamat. Nikdy se takové omluvy od narcisty nedočkáte. Jednak protože na to pravděpodobně zapomněl anebo stále žije v iluzi, že jste si to všechno svým způsobem buď zasloužili anebo si přivodili.

Vzpomínám si na klientku, která byla v dětství sexuálně zneužívána svým narcistickým otcem. Nikdo jí nepomohl a naopak v předsudku o svém morálním úpadku v tichosti opustila rodinu a žila životem daleko od svého pedofilního otce. Mluvíme o období 80let minulého století, kdy bylo toto téma velmi tabuizováno. Rodina ji kvalifikovala jako problematickou dceru s komplikovanou osobností. Právě protože odešla a mlčela, podařilo se narcistickému otci fabulovanou manipulací všechno zamést pod koberec a zbytek rodiny raději zavřel oči a mlčel.

Očekávali byste od takového otce ve věku seniora minimálně alespoň omluvu? Omyl! Z nedávné konfrontace narcistického otce vyplynulo, že incident potvrzuje co do rozsahu, neboť tak činil v zájmu dermatologické prevence akné u dospívající dcery. Vzápětí však sdělil, že by pro něho bylo prospěšné, kdyby dcera mohla vydat křivé svědectví o tom, že k incidentu vůbec nedošlo a že si celý příběh vymyslela. Rozumíte tedy demagogickému uvažování narcisty i s odstupem několika desítek let? Narcista nikdy nebude mít morální zodpovědnost, neboť jí nikdy ani neměl.

Narcista i nad svým vlastním hrobem bude odmítat nést jakoukoliv odpovědnost za své činy. Nikdy v jeho očích nebudete vnímání jako lidská bytost, nýbrž jako zdroj a prostředek. Bývá mu lhostejné, kdo jste, jestli jste jeho dítětem, manželkou, milenkou, družkou nebo příbuznou. Všichni pro něho, on pro nikoho, jen sám pro sebe.

Jakmile mu začnete vracet stejnou mincí, okamžitě se promění v nejubožejšího tvora. Svou ubohost demonstruje fyzickým a emočním násilím. V pozdním seniorském věku se obrací dovoláváním se ve vyšší princip mravní v kombinaci s komolením náboženských tezí podle jeho výkladu a to tak, jak se mu právě bude hodit. Padni komu padni, narcistická asociální hra nikdy neskončí.

Posbírejte všechny perly, které jste jim v dobré víře naházeli a naučte se být na sebe hrdí. Staňte se člověkem, který projevuje laskavost i k sobě samému. Snažte se lépe porozumět svým vlastním potřebám. Naučte se pevně, zdvořile a bez afektivních emočních výlevů manipulátorům říkat ne. Postavte si pevné hranice.

Najděte si svůj vlastní smysl života. Pomáhá návrat ke svému pravému já, která bývá hluboce zašlapáno pod nánosy narcistického bahna. Vyvětrejte v narcistickém chlívku a objevte své nadání cokoliv tvořit a budovat.

Nadání máme všichni a je to, to, čím vynikáme a lišíme se od ostatních. Vrácením se ke svým kořenům a objevením svého vnitřního dítěte začnete upevňovat váš talent. Talent je soubor činností, které se opírají o nadání. Po třiceti dnech budete cítit, že činnosti spojené s vaším talentem vám budou dodávat energii, rozvíjet vaší intuici, ale také se začnete na své poslání v tvorbě těšit. Správnou identifikací nadání a posilováním talentu začnete snižovat negativní energii, kterou jste dříve investovali do emočních smyček z narcistických traumat. Staňte se úspěšnými ve svých vlastních očích a žijte svůj život jako inspirativní příklad pro ostatní.

Ptáš se, jak mám změnit chování svého dítěte ke mně? Změň své chování k němu! Co do nich dnes vkládáš, to ti zítra budou vracet!

Závěrem:

Ze vztahu s narcistou můžete kdykoliv utéct, ale nikdy neutíkejte bez předem připraveného plánu. Kontaktujte a vždy vyhledávejte profesionální odbornou pomoc. Nikdy se nesvěřujte se svými problémy rodině, kamarádkám, příbuzným apod., mohou z nich být dokonalé létající opice. Změňte si telefonní číslo (někdy i celý telefon), založte si nový profil na sociálních sítích, prostřednictvím něhož vstupte do uzavřených tematických skupin pro více informací. Narcisté jsou po léta důslednými pronásledovateli, kteří si libují si ve spamování všeho, co jim bylo-je-a bude dostupné.

Pakliže se narcistický senior rodič dnes ptá: Proč se tak vlastní dítě chová? Vlastní dítě odpovídá: Protože si mne to tak naučil!

Nemůžeš se domáhat úcty, když necítíš její význam. Nemůžeš očekávat návrat svého dítěte, když si jej naučil žít v opuštění.

Být rodičem znamená být obdarován darem v podobě dítěte. Zázrak jedinečného zážitku, který přináší radost, lásku a zodpovědnost. Dítě obohacuje život svým nevinným úsměvem a bezpodmínečnou láskou. Je to také velká zodpovědnost, protože rodiče jsou prvními učiteli a vzory svých dětí. Jejich výchova a péče o ně je klíčová pro jejich zdravý vývoj a šťastný život. Otázkou zůstává, jestli a jak toto narcistický rodič kdy pochopil.

Ave poustevníci!