Asociálnost je neodmyslitelnou vlastností člověka, nikoliv jeho volbou. Určitý stupeň asociálnosti je obvyklý, přičemž extrémní asociálnost se projevuje snížením až chybějícím sociálním chování.

Asociálnost nevylučuje antisociálnost, která se projevuje antagonistickým chováním a velmi často agresivitou vůči lidem a jejich zásadám. Stanovení a prosazování osobních hranic může být náročné tváří v tvář k manipulativní odezvě a přístupu dospělého narcistického dítěte.

V každodenním životě termín "psychopat" nebo "sociopat" často popisuje lidi, kteří trpí asociální poruchou osobnosti, ale tyto termíny se v klinickém prostředí nepoužívají.

Včasná intervence a terapie mohou hrát klíčovou roli při pomoci.

Problémy společného rodičovství

Pokud jsou rodiče odděleni, nebo rozvedeni, společné rodičovství s narcisistickým dítětem může představovat další výzvy. Narcisistické dítě se může pokusit manipulovat rodiče proti sobě, použít je jako pěšáky ve svých mocenských hrách nebo usilovat o uznání a pozornost jednoho rodiče nad druhým. Je důležité, aby si rodiče spolu stanovili jasné osobní hranice a udržovali otevřenou komunikaci. Osvědčilo se pravidlo maximálně 3 slov. Například v textových zprávách se omezte maximálně na 3-5 slov. Typicky se objevuje provokativní zájem o košatou konverzaci. Předejděte slovnímu salátu, ze kterého odejdete jako zdroj ve značné devalvaci a frustraci, kdežto narcista bude vaším přísunem energie značně potěšen a motivován.

Úmrtí jednoho z rodičů

K náročnému vyostření vztahu s narcistickým dítětem dochází v souvislosti s jakoukoliv nestandardní situací. A jednou z nich bývá úmrtí jednoho z rodičů.

V tomto velmi těžkém období pro všechny blízké pozůstalé, zejména pro žijícího rodiče, který prochází stresujícím obdobím truchlení, bývá velmi obtížné nastavit si s narcistickým dítětem nové hranice. Necitlivost manipulativní taktiky narcistického dítěte může osamělého rodiče emočně zatížit natolik, že si tento není schopen nové osobní hranice vymezit vůbec, natož jakkoliv pragmaticky reagovat na aktuální manipulativní a necitlivé podněty. Odborná pomoc a ohleduplná komunikace jsou v těchto případech na místě.

Dynamika moci

Ve vztahu mezi narcistickým dítětem a jeho rodiči hraje často významnou roli dynamika moci. Vztah s narcistickým dítětem může být pro rodiče emočně vyčerpávající a stresující. Dítě se může snažit prosadit kontrolu a nadvládu nad svými rodiči, manipulovat s nimi, aby došlo výhradně k uspokojení požadavků a tužeb narcistického dítěte. Používají emoční taktizování, vykopávají staré křivdy a vytvářejí tendenční obvinění či agresi, jen proto, aby si udrželi mocenskou pozici v rámci rodinné dynamiky.

Rodiče se mohou cítit neustále kritizováni, podceňováni nebo využíváni svým dítětem. Mohou zažít pocit bezmoci, frustrace nebo z viny. Činí zadostiučinění tím, když se snaží splnit požadavky svého dítěte nebo udržet si alternativně zdravé spojení.

Často se dostavuje pocit tzv. "mizení", tedy devalvace, přehlížení a emoční trestání rodiče. Závažnost narcistických rysů, věk dítěte a ochota dítěte i rodičů řešit tyto problémy mohou ovlivnit potenciál pro změnu a zlepšení vztahu. Emoční daň na rodičích může být významná co do důsledku jejího fatálního projevu. Je důležité si uvědomit, že každá situace je jedinečná a dynamika ve vztahu se může lišit. V každém případě přináší prospěch vhodná terapie nebo podpora odborníka, který je znalý problematiky narcistické manipulace.

Vina a povinnost

Narcistické děti mohou používat přenášení viny jako záminky k jakémusi závazku z povinnosti na své rodiče proto, aby tito splnili jejich požadavky. Mohou mít příliš vysoká očekávání od svých rodičů (sami nejsou schopní převzít odpovědnost) a vyžadují neustálou pozornost, uznání a obdiv. Mohou zneužít lásku a touhu rodičů chránit je tím, že je přimějí cítit se zodpovědní za své štěstí a úspěch.

To může vytvořit pocit tlaku a stresu pro rodiče, protože se mohou cítit nedostatečně nebo se neustále snažit splnit nerealistická očekávání dítěte. V rodičích takový manipulativní přístup vyvolává pocit zájmu na zmírnění své vlastní viny tím, že narcistickému dítěti opakovaně vyhoví, aniž by si uvědomili, že takové chování svého dítěte podporují a naopak jej motivují k ještě náročnější narcistické dominanci.

Obdobně se může objevit podmíněné uplatňování sociálních kontaktů v rodině. Typickým příkladem je zákeřné uplácení nebo trestání prostřednictvím vnoučat. Například "nemáme peníze na to, abychom k vám jezdili". Toto schéma může být aktivováno mnoha způsoby nejen ve vztahu rodič-dítě, ale i opačně.

Zapletení a spoluzávislost

V některých případech může být vztah mezi narcistickým dítětem a jeho rodiči charakterizován zapletením nebo spoluzávislostí. Zapletení se týká nezdravého emočního spojení, kdy jsou hranice mezi dítětem a rodičem rozmazané, což vede k nadměrné závislosti na sobě. Spoluzávislost nastává, když rodiče umožňují narcistické chování svého dítěte tím, že obětují své vlastní potřeby a blahobyt, aby uspokojili požadavky dítěte.

Narcistické děti často bojují s vytvářením hlubokých a smysluplných vztahů se svými rodiči nebo kýmkoli jiným. Bojují s reciprocitou ve vztazích. Mohou využít podpory, zdrojů a náklonnosti svých rodičů, jako automatický požitek plynoucí čistě jen z faktu, že se jedná o rodiče. Zaměřují se především na své vlastní potřeby, touhy a sebe-obraz. Neumí projevit ryzí a čistou lásku, protože jí neznají a pokud ano, tak se bude jedna o naučené fráze. Dochází k vytvoření jednostranné dynamiky, kdy dítě dostává, ale zřídka kdy dává, což vede k pocitům frustrace a zklamání v rodičích.

V důsledku toho může vztah mezi rodičem a dítětem postrádat skutečnou emocionální intimitu, protože dítě nemusí být schopno autentického spojení se svými rodiči na emocionální úrovni.

Kontrola a manipulace

Narcistické děti se často snaží udržet kontrolu a moc ve svých vztazích, včetně svých rodičů. Mohou používat všelijaké hry a přetvářku, emoční propad

a výbuch, záchvaty vzteku nebo tiché zacházení, jakýkoliv druh trestání, jen proto, aby dosáhli svého.

Mají postoj nároku, věří, že si zaslouží zvláštní zacházení, uznání a privilegia. Uplatňováním kontroly mohou podkopávat autoritu svých rodičů a vytvářet dynamiku, kde jejich potřeby a touhy mají trvale přednost. Očekávají, že jejich rodiče uspokojí každou jejich potřebu a touhu, aniž by zvážili dopad na ostatní. Nepřistoupí k žádnému kompromisu, který by jim nepřinášel užitek a prospěch.

Narcistické děti mohou také vnímat své rodiče jako konkurenty nebo soupeře, zejména pokud jsou rodiče úspěšní nebo je jim věnována pozornost a obdiv od ostatních. Mohou se cítit ohroženi úspěchem svých rodičů a snaží se podkopat nebo znehodnotit jejich úspěchy. Tato konkurenční dynamika může vytvářet napětí a odpor ve vztahu rodič-dítě.

Idealizace a devalvace

Narcistické děti se často zapojují do cyklu idealizace a devalvace se svými rodiči. Vlastně se všemi blízkými příbuznými, pokud jsou v kontaktu. Zpočátku si mohou idealizovat své rodiče, usilovat o jejich uznání a obdiv. Pokud však rodiče nedokáží splnit jejich očekávání nebo zpochybnit jejich grandiózní sebe-obraz, dítě je může devalvovat a kritizovat. Narcistické dítě se častěji uchyluje k verbálnímu nebo emočnímu zneužívání v zájmu prosazení své nadřazenosti.

Emoční horská dráha

Vztah s narcistickým dítětem může být charakterizován neustálými emočními vzestupy a pády. Emoční bouře v láskyplném a okouzlujícím chování vystřídá liják v podobě okamžiků plných hněvu, kritiky nebo osočování a urážek. Šarm, náklonnost a zjevná zranitelnost střídá neustálý cyklus vzestupů a pádů. Hanebnost patologických lží zanechává rodiče zmatené na hraně ztráty důvěry a emočně vyčerpané.

Rodiče bývají zmatení a vyčerpaní, protože se snaží navigovat nepředvídatelnou povahu chování svého dítěte. Obvykle se jedná o projev ztráty důvěry a pocitu bezpečí z dětství dítěte, přičemž dospělé narcistické dítě tento naučený vzorec z dětství obrací proti stárnoucímu rodiči.

Asociálnímu projevu dospělých dětí předchází pravděpodobnost výskytu sociopatických rysů dítěte v dětství. Včasná intervence prostřednictvím poradenství může být prospěšná při řešení těchto vývojových problémů a pomáhá rodičům získat adaptivnější mechanismy zvládání.

Dopad na sourozenecké vztahy

Přítomnost narcistického dítěte v rodině může významně ovlivnit vztahy mezi sourozenci. Sourozenci mohou zažívat rivalitu, zášť nebo pocity zanedbávání, protože narcistické dítě často vyžaduje nepřiměřené množství pozornosti a zdrojů. Navíc narcistické dítě může manipulovat nebo stavět sourozence proti sobě, což dále napíná sourozenecké vazby. Sourozenci se mohou cítit zanedbáváni nebo zastíněni neustálou pozorností a zaměřením na narcistické dítě. Rodinné vztahy bývají napjaté. Navíc dynamika mezi narcistickým dítětem a jeho rodiči může vytvářet konflikty, což ovlivňuje celkovou harmonii a pohodu rodinné jednotky.

Podpůrné intervence

Hledání odborné pomoci prostřednictvím terapie nebo poradenství může být velmi přínosné jak pro rodiče, tak pro dítě. Kvalifikovaný odborník specializující se na narcistickou poruchu osobnosti v oblasti duševního zdraví může nabídnout nástroje a strategie pro komunikaci a řešení konfliktů, nastavit osobní hranice a řešit základní problémy narcistického chování.

Kromě toho existují podpůrné skupiny nebo rodinné terapie, které mohou poskytnout bezpečný prostor pro rodiče. Důležité je sdílení zkušeností a podpory od ostatních, kteří čelí podobným výzvám.

Pamatujte, že každá situace je jedinečná a je důležité přistupovat ke vztahu s narcistickým dítětem s empatií, trpělivostí a odhodláním k osobnímu růstu a změně. I když to může být náročné, se správnou podporou a intervencemi existuje potenciál pro pozitivní transformaci v dynamice rodič-dítě.

Dlouhodobý výhled

Pokud se narcistické rysy projeví u dítěte, nemusí to nutně znamenat, že budou přetrvávat do dospělosti. S vhodným zásahem a podporou má dítě potenciál rozvíjet zdravější interpersonální dovednosti, empatii a vyváženější pocit sebe sama. Od rodičů, ale i od dítěte, to znamená zapojit se do terapie, pracovat na osobním růstu a řešit základní problémy.

Uzdravení a zotavení

Každá individuální a rodinná situace je jedinečná a dynamika ve vztahu mezi narcistickým dítětem a jeho rodiči se může lišit. Zotavení a uzdravení z účinků rodičovství narcistického dítěte je dlouhodobý postupný a pokračující proces. Vyžaduje kombinaci sebereflexe a trpělivosti.

Terapie nebo poradenství mohou také pomoci rodičům rozvíjet zdravé hranice, zlepšit komunikaci a podporovat pocit vlastní hodnoty nezávisle na potvrzení jejich dítěte.

********************************************************

Tímto článkem se snažím poukázat na vztah dítěte s narcistickým projevem k dříve spoluzávislému rodiči na/nebo rodiči v narcistickém spektru (přičemž u nikoho neexistuje skutečně diagnostikované duševní onemocnění). Uplynula určitá doba a poměry se mohli změnit. Dnes mohou rodiče stát o lepší vztah se svým dospělým dítětem. Ovšem, pokud dospělé dítě vykazuje symptomy asociálního chování s převahou egoismu a narcistického syndromu, může být vztah rodičů s dospělým dítětem značně komplikovaný. A proto v duchu této myšlenky otvírám toto téma.

Ave poustevníci!