Hranice rozdílností bývá velmi matoucí. Oba dva jsou si totiž příbuzní a mohou se vzájemně prolínat, překrývat či doplňovat. Egoista = sobectví a narcista = do sebe zahleděnost.

Arogance je společná pro oba dva. Pojďme si je ve stručnosti identifikovat.

Kdo je narcista?

Introvertní osoba, která sama sebe vidí ve zkresleném image a představuje si sama sebe jako hrdého člověka s nerealistickými představami a očekáváními. V řecké mytologii se krásný mladík Narkissos (Narcissus) zamiloval se do své vlastní krásy a prohlížejíc si ji ve studánce do ní spadl a utopil se.

V důsledku nadměrného obdivu k sobě samému a balancováním mezi realitou a odrazem svého obrazu na hladině studánky, hovoříme o narcistických sklonech. Mezi jejich rysy většinou patří nadměrné sebe-pohlcení, sebeobdiv, vůdcovství a arogance.

Podle studií má narcistický projev několik variant (grandiózní - zjevný, zranitelný - skrytý, antagonistický, komunální, maligní - zhoubný). Psychoanalytik George H. Pollock napsal v roce 1978: "Maligní narcista je prezentován jako patologicky grandiózní, postrádající svědomí a behaviorální regulaci s charakteristickými ukázkami radostné krutosti a sadismu."

Lidé trpící narcismem v jakémkoliv průběhu postrádají soucit a empatii s ostatními lidmi. Většinou se vyskytuje absence svědomí a nemají žádnou potřebu komukoliv pomáhat z pocitu vlastní důležitosti a nenahraditelnosti. Nikdo a nic nebude nikdy a nikde takové, jaký je narcista a jeho idealistická nepřekonatelnost. Pokud však narcisté učiní jakýkoliv ústupek, bude to již s kalkulem ve svůj vlastní prospěch.

Níže se budu krátce věnovat nejčastěji zastoupeným projevům zjevného a skrytého narcismu. Velmi detailní rozbor projevů skrytého narcismu jsem již dříve publikovala v článku Dichotomické projevy chování skrytého narcisty.

V zásadě zjevní - grandiózní narcisté dávají přednost sebeobdivu, hegemonii a aroganci. Skrytí - zranitelní narcisté mívají sklon k neurotickým poruchám, pocitům studu a introverzi. Kombinace zjevného a skrytého narcismu tvoří patologický - antagonistický narcismus, který ukazuje strach z opuštění, chronické pocity prázdnoty, sebevražedné myšlenky a sebepoškozování. Narcisté se obecně nestarají se o názory ostatních. Potřebují obdivovat sami sebe. Je jim lépe, když nemají nikoho kolem sebe.

Kdo je egoista (sobec)?

Když slyším kladený důraz na slovo "JÁ"-ego, vyvstane mi vzpomínka z dětství na pohádku Princezna se zlatou hvězdou na čele a krále Kazisvěta. "To vše jsem nakoupil a přivézti vám dal já, král Kazisvět šestý, z boží vůle král."

Ego pochází z řečtiny a znamená "já" nebo jako "já" moje víra, moje přesvědčení. Egoisté vždy hledají a vidí výhradně a jen sami sebe v rozhovorech, myšlenkách, názorech a ve všem, kdo se jim jeví jako každodenní nepřítel.

Egoista prosazuje své názory mluvením tak přesvědčivě, že všichni daleko široko jsou proti němu naprosté a bezvýznamné nuly. Egoistovi jsou vaše pocity úplně jedno. Když egoisté nedokáží přijmout negativní kritiku, mohou vypadat jako narcisté.

Přesněji řečeno, daná osoba se vychloubá až do té míry, že je všem protivná. Egoista je člověk, který hledá pozornost, myslí, dělá a mluví o sobě. Je mu lhostejné, že by svým chováním mohl ubližovat, neboť bývá emočně otupělý.

Každá jejich myšlenka se extrapoluje sama se sebou. Celkově mezi jejich vlastnosti patří sebevědomí, mimořádná hrdost, sebestřednost a tvrdohlavost. Vychvalují se až do morku kostí, ale nikdo s nimi v žádném případě nemůže a zejména nesmí soutěžit, pro jejich absolutně bezmezné přesvědčení o vlastní dokonalosti a neomylnosti.

A obdobně jako u narcistů, existují zjevní - psychologičtí a skrytí - etičtí egoisté. Někdy se můžete také setkat s racionálním, svému okolí neškodným, egoistou.

Zjevně sobecký psychologický egoista bude své ego dávat bezostyšně a tvrdohlavě najevo, jeho ukazováček bude vždy směřovat sám na sebe. A to, i když existují pochybnosti v jeho neprospěch.

Skrytý etický egoista v žádném případě neuzná, že by se v čemkoliv neorientoval či mýlil, a proto svede egoistický ukazováček přes sebe jiným směrem. Etický egoista označí "cokoliv za hloupé", protože nemůže přiznat, že "sám je hloupý".

A potom tady máme ještě racionálního egoistu, který se vyznačuje rozumnou sobeckostí ve schopnosti žít si své vlastní zájmy a názory tak, aniž by to odporovalo mínění druhých. Někdy se takový projev může jevit jako krátkozraké bláznovství, přičemž ukazováček směřuje na sebe tak, aniž by komukoliv ublížil.

Hlavní rozdíly mezi egoistou (sobcem) a narcistou.

Narcisté jsou introverti, kteří jsou posedlí sami sebou. Na druhé straně egoisté jsou svou povahou extroverti, kteří jsou sobečtí, motivováni vlastním zájmem a zaměřeni na sebe.

1. Narcisté naslouchají projevům lidí, aby se jejich projevům naučili a mohli s nimi manipulovat. Zatímco egoisté nikdy nenaslouchají nikomu.

2. Narcismus má několik schémat, ale převážně se vyskytují dva typy– sebevědomě zjevný a plašší skrytý. Egoismus má tři typy – zjevně sobecky psychologický, skrytý etický zaměřený na sebe ve své morálce a racionální s vlastním zájem v cokoliv.

3. Narcistické chování je posedlé sebou samým (fintil) a egoisté jsou sobci sebe-motivováni svou vlastní názorovou formulací (predátor).

4. Historicky je narcismus považován za duševní poruchu vyskytující se převážně u mužů, ale výjimky u žen toto pravidlo definitivně vyvrací. Egoismus je "individuálním potěšením".

Dále bych chtěla upozornit na dalšího, tak trochu zapomenutého příbuzného. Jmenuje se egoteismus. Je považován za extrémní formu narcismu, kdy obdiv k sobě samému je natolik vysoký, že člověk klade sám sebe maximálně do popředí a někdy i na pozici Boha. Typickým projevem bývá bezohlednost, nesolidárnost a bezcitnost vůči ostatním ve prospěch vlastního já a zkreslené vnímání reality s uměle zvýrazněnou důležitostí sebe sama.

Slovem autorky na závěr.

Narcista je ten, kdo má nafouklý pocit vlastní důležitosti a nedostatek empatie pro ostatní. Zatímco egoistou je někdo, kdo je nadměrně sebestředný a sobecký. Narcisté často manipulují a vykořisťují ostatní pro svůj zisk. Egoisté se více zajímají o svůj obraz a pověst. Oba dva jsou si sobě tak blízcí, že se jedná o příbuzné a mohou se vyskytovat společně.