Stejně jako loď potřebuje kotvu, aby se neztratila v širém oceánu, tak i my potřebujeme emoční kotvu, aby nás ochránila před utopením se v hlubokých emočních studních, jejichž hloubku nelze nikdy změřit.

Emoční kotvou může být cokoliv, ale v každém případě by to mělo být něco, co nás v případě potřeby uklidní a uvede naše stresory do realistické perspektivy. Nebuďte zklamaní, když vás jednoho dne opustí emoční kotva, kterou jste si postavili na špatných základech. Kotva musí mít pevné základy. 

Někdo řekne, že emoce jsou produktem ega, jiný, že ego je úplně jinde, než jsou emoce. Podle mého názoru to není docela jednoznačné a nemohu se ztotožnit ani s jedním tvrzením. Domnívám se, že jeden bez druhého nemohou existovat a jeden na druhém jsou závislí. Někdy bych řekla, že jeden na druhého žárlí. A stále jsem v polemice o egu a emocích.

A nyní se vrátím k našemu rozchodu s narcistickým partnerem. Naše ego si vytvořilo emoční kotvu na nevyváženém vztahu. Víte, někdy takový vztah přirovnávám k Fata morgáně. Je to stejná hranice přeludu, na které se dnes nacházíte. Vztah, který skončil a stará kotva je pryč. Emoce šílí a zoufale se snaží o hledání jiné kotvy. Ego je na hadry a hledá jakýkoliv kousek provázku, kterým by se spojil s emocemi. Jenže emoce hledají kotvu a to je stav našeho bytí po rozchodu. Totální zmatek, který buduje zmetek. V tomto období se nejčastěji projevují různé stupně depersonalizace.

Nyní je potřeba se zastavit a začít budovat pevný základ pro nové emoční kotvy, ke kterým se přiváže naše nové ego. (Uvedu příklad. Venku je hezky a mohli byste se jít projít. Nechce se vám. Raději byste leželi v posteli. Mozek bude podsouvat myšlenky "je to zbytečné, proč bys někam šla, je to k ničemu, a to půjdeš sama, aj..". Na truc se zvedněte a jděte.).

Pokusme se o aktivní zvládání zmatku přirozenou cestou. To znamená dělat takové krátkodobé činnosti, které pro svou opakovatelnost pomohou kdykoliv a hned. Každý podle své nálady a kreativity. Může se jednat například chůzi v blízkosti přírody, práci na zahradě, drobné práce v domácnosti a jiné. Potřebujete vnímat sebe, svoje talenty a svou podstatu v přítomném čase s čistou hlavou a v pozornosti k detailům (dýchání, jídlo a pohyb).

Zpomalte, začněte pozorovat své okolí a vnímejte svůj vlastní směr. Více naslouchejte a méně mluvte. Nemusíte na všechno a na všechny reagovat hned. Určete si své vlastní priority.

Trénink aktivního odpočinku pomůže usadit se v těle a pomalu vyvažovat nervový systém. Mohou pomoci různá cvičení dýchání, meditace nebo progresivní relaxace např. podle Jacobsona (videa jsou veřejně dostupná na Youtube). Vytvářejte si nové emoční kotvy podle svého a nepodléhejte trendům.

Energii a napětí, které způsobí emoční nevyrovnanost, můžete pociťovat v reakci těla do stavu "boje". Jedná se o různé pocity svalového napětí v dlaních, rukách, pažích, nohách nebo chodidlech.

Někomu může pomoci polštářová metoda. Pořiďte si velký polštář jako improvizovaný boxovací pytel k uvolnění fyzického napětí. (Levnější variantu si vyrobíte ze starého ložního povlečení, do kterého můžete uložit cokoliv – třeba staré oblečení. A zavřít, pěkně pečlivě a pevně.). Polštář docela dobře poslouží i jako maskot vašeho ex-partnera. K polštáři uvolněte své emoce tak, jak je cítíte (hněv, vztek, pláč nebo a mu řeknete, co prožíváte a co jste mu nikdy nedokázali říci do očí). 

Někdy pomůže polštář použít jako nástěnku, toho s čím vnitřně bojujete. Jakmile napětí proti všemu, co je ve vás uložené a připnuté na polštáři povolí, odtrhněte to a spalte.

Pokud se napětí objeví znovu, opakujte to tak dlouho, než nápisy změníte anebo je už nebudete potřebovat. Kreativitě se meze nekladou a jde o to, abyste si všechno o čem přemýšlíte, dokázali vizuálně uvědomit a snadněji s tím pracovat.

(Proč píšu o polštáři? Vždyť by se mohlo jednat o nástěnku. Důvod je úmyslný, protože na nejvyšší část polštáře budete s největší pravděpodobností dávat to, co vás nejvíce zaměstnává v přemýšlení. Když bojujete s hlavním cílem, nevěnujete pozornost křoví, které je kolem. Příčinu svého hněvu najdete vždycky ukrytou za mnoha způsoby "vadí mi" jako vnějšími faktory.).

Kdykoliv, když propadnete do napětí a nebudete mít polštář k dispozici, zkuste si vizualizovat tento postup, například v kombinaci s dechovým cvičením. Naučíte se tak tyto nepříjemné pocity odbourávat kdykoliv a kdekoliv do zklidnění nahromaděné stresové energie.

Hněv může být silným motivátorem, ale měl by být používán zodpovědně. Obviňování vnějších faktorů za okolnosti příčin pouze udržuje přeživšího v nekonečném přemýšlení.

Měli bychom konfrontovat sami sebe, svá omezení a svou samolibost s pocitem spravedlivého hněvu, který nás tlačí k rozhodným činům a k dosažení změn, po kterých toužíme.

Tam, kde hněv a vztek pozbydou své síly, může se objevit pláč. Dovolte si plakat. Dejte svému pláči volný průběh, dokud se přirozeně neuklidníte. Nesuďte se a nestyďte se za své slzy, neboť pláč je osvobozující a pomáhá uvolnit emoce. Pokuste se odklonit svou pozornost od úzkosti v jakémkoliv stádiu její intenzity.

Pokud je úzkostná ataka příliš obtížná a pláč není možné ztišit, pokuste se pozornost odklonit k jiné formě činnosti, například na proud tekoucí vody do umyvadla, omyjte si obličej studenou vodou, vyvětrejte místnost, jděte se projít a jiné. Odstraňte z dohledu veškeré předměty, které mohou být spouštěčem úzkostí.

Pokud se vaše tělo začne třást, nechte ho přirozeně uvolnit stres. Když ležíte a chcete vstát, ale mozek se rozhodne, že tělo vstávat nebude, zůstaňte v klidu. Odkloňte svou pozornost od těchto krátkodobých příhod. Vím, první co přijde, bude šok a hned za ním zmatek. Zanadáváte si na svůj účet, ale ani to nepomůže. Jedná se o přirozenou reakci těla a způsob, jakým se naše "zvířecí já" vyrovnává s tím, že uvolňuje stres uvězněný v těle. Je to právě ten čas, kdy emoce a ego fluktuují mezi sebou a tělo reaguje na disharmonii. Zkrátka ti dva se mezi sebou perou a tělo se vzdálilo. Nezlobte se na sebe a nebuďte na sebe zbytečně agresivně kritičtí. Darujte si přirozený prostor k tomu, abyste dokázali situaci nejen prožít, ale i jí porozumět. Snadněji se vám potom budou stavět nové emoční kotvy.